Krajinu vidíme jako systém, který přestává fungovat
Ať už za to může nevhodné hospodaření na polích, v lesích a s vodními toky, nebo extrémy počasí, výsledkem je krajina, která ztrácí svou odolnost, rovnováhu a život. My v Živé krajině nejsme teoretici v oblecích, kteří píší stohy papírů od stolu. Jsme tým v gumácích od bláta a se sofistikovanými aplikacemi v rukou. Vracíme krajině její přirozené schopnosti: znovu pít, držet v sobě vodu a chránit úrodnou půdu, aby neodtékala s každým větším deštěm.
Hledáme příčiny, navrhujeme řešení
Tam, kde jiní vidí jen vyschlou strouhu, my vidíme potenciál pro systém, který zadrží vodu. Naším hlavním výstupem je Koncepce obnovy krajiny. Není to dokument do šuplíku, ale komplexní, promyšlená síť mnoha drobných, přírodě blízkých opatření pro konkrétní místo. Tato opatření spolu "mluví", vzájemně se doplňují a tvoří plán, jak krok po kroku uzdravit celé území.
Od digitálního modelu k bagru v terénu
Vracíme vodu půdě, ne do betonových koryt nebo potrubí. Zadržujeme ji v celé ploše – v meandrech řek, tůních a mezích. Krotíme erozi a bráníme tomu, aby ornice po každé bouřce mizela jako nechtěné bláto. Největší odměna přichází ve chvíli, kdy měníme digitální návrhy v realitu. Pomocí bagrů hloubíme kaskády tůní, budujeme zasakovací průlehy a sázíme agrolesy.
Moudrost předků a moderní technologie
Věříme, že nejlepší věci vznikají spoluprací. Naše práce je participativní – sedíme u jedné mapy se starosty, zemědělci i lesníky. Mluvíme se sousedy a pamětníky, protože v jejich vzpomínkách se často skrývá klíč k budoucí odolnosti. Spojujeme tuto historickou zkušenost s nejmodernějšími technologiemi a přesnými daty. Jen pestrá a členitá krajina je skutečně udržitelná. Vracíme do ní barvy, vůně a život, protože sterilita zemědělských monokultur nás dříve či později dožene.